V Parlamentu je vystavena Tóra číslo 41 ze sbírky Memorial Scrolls Trust, která byla zapůjčena dlouhodobě do českého Parlamentu proto, aby připomínala příběhy Židů z Čech a Moravy. Foto z vernisáže pořídil fotograf PSP ČR, pak Lukáš Janičina.
V Čechách a na Moravě bylo mnoho míst, kde se scházeli Židé. V jejich modlitebnách a synagogách bylo mnoho svitků Tóry, pěti knih Mojžíšových, na niž stojí víra i právo židovských komunit. Není jasné, proč se v roce 1942 pokusili nacisté o shromáždění synagogálních artefaktů, když před tím především v pohraničních sudetských synagogách vše shořelo. Mezi dalšími předměty byl téměř 1800 svitků Tóry. Jednou z možností shromažďování literatury a uměleckých předmětů je, že se židovští správci muzea pokusili některé Tóry zachránit a proto je shromažďovali v Praze. Nevíme. Jisté je, že některé svitky do prahy nedoputovaly. Schovali je ochotní lidé u sebe a dodnes o nich mnoho nevíme. Některé takto zachráněné svitky se vrátily k životu, jak to jen bylo možné.
Věřící se k Tórám skutečně staví, jako k živým tvorům, často je mají v „povijanu“, který se šije z plínky malého chlapce obřezaného v synagoze. A tento zvyk naznačuje, jak je třeba, aby u Písma dítě vyrůstalo od dětství. Můžeme tedy říci, že ze svitků shromážděných v michelské synagoze jich přežilo 1564. A právě tyto svitky byly v roce 1964 prodány do Spojeného království. V Londýně vznikl Memorial Scrolls Trust. A jakoby zázrakem, londýnské synagogy v té době obcházel nezaměstnaný písař svitků, sofer, který ve Westminsterské synagoze, sídle Trustu, působil až do své smrti. Měl skutečně co dělat. Svitky, které byly prodány za žádané devizy, byly zabaleny v plastových pytlích. Tak, jako by to byly skutečné mrtvoly s visačkou. A některé se skutečně nepodařilo oživit. Zůstaly z nich torza, která nebylo možno nábožensky používat. Takové svitky se nepohřbívaly, jak bylo zvykem, ale jsou materiálem pro vzdělávací účely.
Letos je to šedesát let od prodeje a vzniku Memorial Scrolls Trust. Při té příležitosti se vrátil svitek #41, původně napsaný v devatenáctém století, který měl své původní místo v Uhříněvsi. Svitek je nevratně poškozený a nelze jej použít. Je trvale zapůjčen do českého Parlamentu, kde bude vystaven v rámci historických dokladů naší minulosti. Bude připomínat mrtvé Čechy, Moravany a Němce, kteří se nedožili svého stáří a svých dětí a vnuků. Nejsou. Je jen jejich svitek. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky svitek přivítala 5.11.2024 výstavou, která bude mít své pokračování v lednu na Pražském hradě. Panely jsou putovní a rabín může se svitkem jezdit a přednášet. Za celou akcí stála pražská obec Ec chajim a její rabín David Maxa. K akci se příspěvkem přihlásila Ekumenická rada církví v ČR a Česká biskupská konference. Díky přispění World Union for Progressive Judaism se podařilo vše připravit a vedle živých svitků v Liberci, Praze a Olomouci se ze sbírek dostal k nám i zmíněný s číslem 41.
Předseda Memorial Srolls Trust pan Jeffrey Ohrenstein jej předal a zmínil se o svém nejmilovanějším svitku ze sbírky. Ten svitek je dnes v hospicovém zařízení Calvary Hospital v Brooklynu, NY. Hospic stojí naproti univerzitě, naproti Ješivě, kde se učí noví rabíni. Katolický hospic vyjednal zápůčku svitku a vynaložil velké peníze na restaurování svitku ze sbírky Memorial Scrolls Trust, který byl kdysi doma ve Staňkově u Horšovského Týna. Svitek slouží jako živoucí připomínka věčnosti a vzkříšení, proto si jej pacienti bez rozdílu náboženského vyznání žádají. A kaplani jej vkládají do jejich lůžek skutečně jako miminko.
Existence svitku Tóry v sekulárním parlamentu je také pokusem o prevenci. Příběh lidí, kteří z něj čítali, je voláním po zastavení všech fanatických bojů proti lidem jen pro jejich původ a vyznání. Proto se z něj budeme učit se studenty a návštěvníky českého Parlamentu.
Z textu psaného pro magazín www.proboha.cz
