Manželství, to jsou dnes dva odlišné pojmy

Mluvíme o jednom manželství. A přitom jsou tu dvě skutečnosti a pro obě se používá slovo manželství.

Předně je to úkon státní správy, která souhlasným prohlášením snoubenců bere na vědomí, že vstupují do svazku manželského. To je zcela úřední úkon, do kterého církev nemá co mluvit. Dostaneme více či méně vyplněné dokumenty a zvláště pak osvědčení, že smíme jako duchovní státu i snoubencům vypomoci při uzavření manželství. Ale jinak do toho absolutně nemáme co mluvit. Svoje matriky si vedeme pro parádu a z ohledu na naše vnitřní předpisy, rozhoduje ale státní matrika, podle níž to vše běží. Je dobře si to konečně uvědomit, že tady církev nehraje vůbec žádnou roli.

A pak je naše svátost manželství či manželství bez pojmu svátosti. Manželství je duchovní věc, duchovní kategorie založená na biblických textech a sliby před oltářem mají svou duchovní váhu, ale pro stát jsou nepodstatné. Státu je jedno, jestli manželům žehnáme nebo ne. Pouze si církev musí dát pozor, aby neprohlašovala za manžele ty, kteří nemají všechno vyjednané na matrice a kteří nejsou právně způsobilí. Pokud by církev svévolně mátla okolí tím, že ti dva jen pro její požehnání jsou ve svazku manželském, je to zřejmě trestný čin. A já mám pocit, že se církev vmýšlí do nějaké důležité role, která jí nepatří. Že ty dvě skutečnosti plete dohromady. Celý text si můžete přečíst tady.

sněmovní kaplani

Na základě memoranda podepsaného mezi Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR,  Českou biskupskou konferencí a Ekumenickou radou církví v ČR, působí v Parlamentu dva kaplani. Náklady na službu nesou církve a dobrovolní dárci. Služba není hrazena ze státního rozpočtu. 

Pravidelnou službu poskytují téměř každý den podle žádostí o službu za strany zaměstnanců i volených členů Parlamentu. Parlamentní kaple je ve Šternberském paláci, v tzv. Konírně na Malostranském náměstí č. 7/19

Mons. PhDr. JCLic. Milan Hanuš

Milan Hanuš je farářem Římskokatolické farnosti u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha, je děkanem Královské kolegiátní kapituly Všech svatých a kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta.

 

Studoval na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze se sídlem v Litoměřicích, na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci získal titul PhDr. a kanonické právo studoval na papežské Katolické univerzitě Jana Pavla II. v Lublinu, kde získal titul Mgr a JCLic.
V kněžské službě je od svého svěcení v roce 1988. V duchovní správě působil na území pražské arcidiecéze a plzeňské diecéze.
Po vzniku Apoštolského exarchátu řeckokatolické církve pracoval jako kancléř biskupské kurie a administrátor pražské řeckokatolické farnosti u katedrály sv. Klimenta. Působil jako děkan pražského děkanátu a rektor chrámu sv. Kosmy a Damiána v Emauzském klášteře. Za svou činnost při obnově Řeckokatolické církve a vytváření struktur Apoštolského exarchátu byl jmenován papežem Janem Pavlem II. kaplanem Jeho Svatosti. Posléz působil jako generální vikář Apoštolského exarchátu řeckokatolické církve v ČR.

 

Pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka jmenoval Milana Hanuše kanovníkem Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském a kapitulou byl zvolen děkanem. Působí jako soudce Metropolitního církevního soudu. Pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner ho jmenoval sídelním kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Celý životopis najdete na Wikipedii

tel.: +420 603 978 076

email: hanus@snemovnikaplani.cz

Daniel Kvasnička

Řemeslem fotograf a grafik. Po studiích na Střední průmyslové škole grafické v Praze nesměl studovat na teologické fakultě. Nastoupil na prezenční vojenskou službu do Chomutova. Po návratu do civilu pracoval rok v propagaci Hudebních nástrojů v Hradci Králové jako fotograf. Po roce práce v podniku zahraničního obchodu mu bylo doporučeno odejít pro trvající křesťanské zaměření. Na čas pracoval jako fotograf na zámku v Pardubicích. Pak nastoupil v chemičce jako dělník a studoval dálkově studium bez diplomů. Byl v péči profesorů v chemičce, kteří byli stejně postiženi nesvobodou. Také v bytových seminářích u starých otců kazatelů. Po studiu v roce 1985 nastoupil v Děčíně jako pomocný duchovní a zároveň pracoval v technických službách jako písmomalíř a lakýrník. V roce 1988 byl ordinován a jako kazatel správce sloužil Sboru Církve bratrské v Teplicích v Čechách, bytem v Děčíně; sloužil od Chomutova až po Rybniště. V roce 1995 se stal kazatelem správcem sboru v Náchodě a poté v roce 2005 v Říčanech. Naposled, před odchodem do důchodu, sloužil v Novém kostele v Litomyšli. Má s manželkou čtyři dospělé děti. Na všech místech se účastnil občanského života. Vedl městský zpravodaj v Náchodě, zakládal Místní akční skupinu Říčansko, doprovázel duchovně zastupitele na všech úrovních, vedl kampaň k dohodě státu a církví o církevním majetku a podobně. Je činný na sociálních sítích. 


Transparentní účet pro podporu jeho služby vede Církev bratrská pod číslem: 325886428/0300.

tel.: +420 604 947 739

email: kvasnicka@snemovnikaplani.cz

Facebook Instagram

vytvořilo studio wwworks s.r.o.