Zlomek svitku Tóry, pěti knih Mojžíšových, které charakterizují židovské náboženství, bude ve Sněmovně na trvalou zápůjčku. Půjde o zraněný svitek pro náboženské účely nepoužitelný, který nese označení #41 a původně patřil do Uhříněvsi, kde jej užívali věřící. Ti dnes už nejsou, také nemáme jejich potomky. Nacisté měli na seznamu 46 Židů z Uhříněvsi a 341 z okolních obcí. Transporty z Uhříněvsi do ghetta Terezín začaly na počátku roku 1942. Z Terezína byli převáženi do Osvětimi, Treblinky a jiných táborů smrti. Z původních 387 přežilo jen 42. Největší transport Židů z Uhříněvsi a okolí proběhl na svátek Roš Hašana 12. září 1942, kdy bylo do Terezína převezeno 212 Židů, z toho 36 uhříněveských. Naděje jejich života zmizela v řádění totality. Jako připomínku těchto a dalších spoluobčanů a varování před důsledky řádění totalitních diktatur vystavujeme zlomek Tóry.
V synagoze se konaly bohoslužby až do druhé světové války. Po válce připadla budova městu Uhříněvsi a sloužila od roku 1949 nejprve jako skladiště a později byla přestavěna na prádelnu. Nakonec byla v roce 1995 vrácena do užívání pražské židovské obci, která ji dnes pronajímá ke komerčním účelům jako obchod a byty.
Jelikož se zde již nekonají bohoslužby, zapůjčil the Memorial Scrolls Trust v Londýně, který spravuje svitky Tóry ze zrušených českých a moravských synagog, jeden svitek z uhříněveské modlitebny reformní synagoze ve Finchley. Druhý bude v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR jako připomínka občanů, kteří zahynuli v Šoa.
Od 5. do 22. listopadu 2024 jej budeme vystavovat ve dvoraně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Připravujeme výstavu průběžně s poslanci, panem kancléřem a také s tiskovým odborem PSP, jeho ředitelkou a pracovníky PSP. Upřesňujeme obsah a okolnosti zveřejnění. Na snímcích představuje záměr pan rabín David Maxa.
