Kaple je poprvé zařazena do církevních prostor, které jsou přístupné v Noci kostelů 2024. Vstup bude nezvykle z Thunovské ulice 7/3 (na snímku v přiložené galerii). Připravujeme program večera, který bude trvat od 17:00 do 22:00 hodin.
Kaple nebo duchovní místa k modlitbě jsou v celé řadě světových parlamentů, např. v britské Dolní sněmovně, německém Spolkovém sněmu, polském Sejmu, izraelském Knesetu, atd.
Základem kaple je kruhový stůl, který shromažďuje účastníky bohoslužebných setkání. Tento kruh je však na jedné straně nedokončený, rozlomený. Narušení, které zpřítomňuje mimo jiné nedokonalost a neúplnost každého lidského společenství, každé lidské rodiny, symbolicky zaceluje korpus ukřižovaného Krista na bílé stéle. Dvě velká okna vyplněná ornamentálním vzorem na prvními deseti písmeny, která jsou zároveň číslicemi hebrejské abecedy, odkazují na desky Desatera.
Do klenby kaple nad stolem je nově vepsán rovnostranný trojúhelník z bílého kovu, který pomyslně otevírá celý prostor ve směru vertikály procházející středem stolu do nekonečna. Trojúhelník slouží také jako odrazová plocha nepřímého osvětlení prostoru z trojice světel zabudovaných do stolní desky. Různé režimy osvětlení celé kaple umožňují měnit její atmosféru podle typu duchovního setkání.
Důležitý je samotný nový vstup do kaple. Je ztvárněn jako výrazný – světelný koridor, kterým každý návštěvník musí projít, vyznačuje práh mezi prostorem profánním a prostorem určeným k duchovnímu setkání. Do stěny vstupního koridoru je vložena malá židovská mezuza, která obsahuje svitek s dvěma biblickými citáty (Dt 6, 4-9 a Dt 11, 13-21).
Ikonografický a symbolický koncept kaple byl odsouhlasen na základě konzultací jak s představiteli katolické církve, zástupci Ekumenické rady církví, tak i s členy Židovské obce. Kaple tak dle přání zadavatele jasně zpřítomňuje židovsko-křesťanské kořeny naší společnosti a západní evropské civilizace. Je otevřena věřícím různých vyznání.
Proto ani korpus Krista nebyl vybrán náhodně, ale je významným dílem našich předků. Vytvořil ho přední barokní sochař Ignác František Platzer (1717 – 1787) a do Sněmovny byl laskavě zapůjčen Národní galerií.
